Podzimní harc 2008 (3.-5.10.2008, Vojkov)

Vrbský mlýn Tenhle víkend se nám díky pestrému obyvatelstvu vesnického stavení i sportovním zážitkům z paměti nevytratí.

V příjemné vesnici Vojkov nedaleko Sedlčan najdete nejen zámeček (původních majitelů Vlčků Vojkovských z Vojkova), ale též středověký mlýn zvaný Vrbský. Právě ten jsme celý víkend okupovali.

Užili jsme si nejen pohodlí starobylé usedlosti, ale ryzího přátelství dvou chlupatých bernských salašníků Toma a Jerryho, nepřeberného množství koček a kocourků, slepic, falešných vajíček, ale hlavně společensky naladěných koníků. I notorické odpíračky zvířecích chlupů, naše alergičky, ve zdraví přežily.

V sobotu jsme zvládli celkem dlouhý jednodenní harc do Vrchotových Janovic. Městečko se chlubí romantickým zámkem, původně vodní tvrzí, přestavěnou koncem 16. století v renesančním stylu a v 19. století výrazně změněnou novogotickou přestavbou. Zámek obklopuje rozsáhlý lesopark plným chráněné flóry. Posuďte sami: jalovec obecný, některé druhy plavuní, kosatec žlutý, vstavače, prvosenka jarní, ďáblík bahenní, vemeník dvoulistý a další a další…

Koníci na pastvě K prohlídce vzácností zámeckého parku zvala v první polovině 20. století své roztodivné hosty baronka Sidonie Nádherná. Mezi hosty byl i básník Rainer Maria Rilke. Harcovníci zvládli nejen návštěvu zámeckého parku, ale i zámeckou restauraci. Sýrečků, řízečků i hranolek bylo dost.

Zpátky do Vojkova jsme dorazili i přes vskutku povedený Kačábkův pověstný harcovnický „sek“ pěkně ušapaní.

Ačkoli mlýn nabízí i široké hudební zázemí – klavír, housle, noty či operní zpěvačku – nakonec nás večer po dalším vydatném jídle všechny pohltil nefalšovaný karban. Emoce létaly vzduchem, karty šustily na stole, někteří hráči se zcela ztráceli v liánách hry „Jungle Speed“, v níž vítězili ti, kteří měli oči na šťopkách a rychlé ruce (aneb Vašík bere všechno).

Sportovní kroužek V neděli to vždycky tak nějak rychle uteče. Jedli jsme, sportovali, voleyballovali, umělecky založená klaka se stihla realizovat i na prknech, co znamenají svět. Po úspěšném divadelním představení ve stodole jsme se zabalili a šup na rychlík do Prahy.

Fotky z harcu najdete ve fotogalerii, další ještě přidáme…

 

Jedna věc přece jen smutná byla a je. A to, že nás náš červený setník Vojta vyměnil za protinožce na Novém Zélandě. Ke cti mu je, že tam rok povede detašovanou setninu klokaních III. Ale stejně, Vojto, počítáme ráz, dva, tři… ať už si zpátky!

Na kůň
vaši setníci a vedení

PS: Psst, Vojta má teď noc a spí ;-)