Vysoká lana (13.9.2008, Lanové centrum DDM Praha)

SpolupráceV sobotu 13.9. jsme se vyřádili v lanovém centru DDM hl. m. Prahy. Počasí nám vyšlo báječně, a tak jsme si to pořádně užili.

Na začátku celého programu jsme se pořádně zahřáli při různých hrách a úkolech, při kterých jsme si taky vyzkoušeli základy týmové spolupráce – důležitá to věc ve vysokých lanech. Potom jsme se vrhli na zdolávání takzvaných „nízkých lanových překážek“, kde dostaly zabrat hlavně ruce a šlachy celého těla. Někteří nám předvedli i báječné eskamotérské kousky, za které by se nemuseli stydět ani v Humbertu. Třeba takovej Vojta J a jeho triky při přechodu prověšených ok.

Postupně jsme se dostali k tomu, na co jsme se všichni určitě nejvíc těšili – k pohybu v oblasti kde jsou doma spíš ptáci. Samozřejmě jsme byli řádně nainstruováni místními zkušenými instruktory Tomášem a Terezou.AstronautNejdřív to nejdůležitější – totiž jak se navlíct do „celotělového úvazku“ (neboli změť žlutých popruhů, ok a přezek),  v kterým pak člověk vypadá jako něco mezi astronautem a myčem oken. Pak taky jak vypadá lano a jak se drží, pouští a zalamuje, co je to „kyblík“ neboli „kýbl“ a jak jím projíždí lano a jak je človíček bezmocnej a směšnej, když je pověšenej na laně za záda a je plně v rukou (nebo spíš v „kýblu“) kamaráda.

No a pak už jsme lezli, šoupali se, báli se, viseli, padali a tak podobně. Ale samozřejmě vždycky pečlivě zajištění a za bedlivého dohledu Tomáše a Terezy. Ze samého zaujetí jsme skoro zapomněli, jak rychle utíká čas, ale bohužel všemu je někdy konec. A tak i my, i když neradi, jsme museli spustit z výšky poslední kamarády a opustit vysoká lana.

Oheň
Co by to ale bylo za harcovnické veselí, kdyby skončilo bez ohně. I na ten jsme pamatovali, a tak jsme si ještě upekli co si kdo přinesl a povyprávěli o našich čerstvých zážitcích. Po šesté jsme se rozutekli do našich domovů.

Pár fotek z této akce je ve fotogalerii, postupně přidáme další.