Harcbál 2009 (28.11.2009, Na Marjánce)

Jsou tomu dva roky, co jsme se na prvním obnoveném harcbále vydali na průzkum podmořského, mořského, přímořského i sladkovodního světa a nám už začaly chybět nápadité masky a převleky nejroztodivnějších potvůrek a osob. Tentokrát jsme se ale vyhnuli rozbouřeným i klidným vodám a společně jsme se vydali na dlouhou a krásnou poznávací CESTU KOLEM SVĚTA. Kuchtíci, hostinští, kejklíři, ale hlavně naši kamarádi Radek s Michalem nám pro tenhle účel připravili nádherný tanečně divadelní sál Na Marjánce, báječné občerstvení, ale hlavně přátelskou a vřelou atmosféru.

Cowboy Poklidné sobotní odpoledne na pražském Břevnově okolo půl druhé odpolední začaly rozdmýchávat první příchozí návštěvníci bálu. Zvědavé zraky náhodných kolemjdoucích se pomalu začaly otáčet směrem k sálu. Aby taky ne, když na konci ponurého listopadu začnou na jinak klidném předhradí Pražského hradu rejdit prapodivné delegace z více či méně exotických končin naší matičky Zeměkoule!

Tanečnice Místní tak mohli obdivovat třeba tanečnice odkudsi z Polynésie, indickou či arabskou rodinku, anebo přísného japonského samuraje v doprovodu věrných gejš. Po druhé hodině se zdálo, že dorazili zástupci všech kontinentů a tak mohlo začít opravdové harcovnické veselí. Protože nás navštívila spousta cizinců, na seznámení jsme se vrhli do kola a dali jsme si pár tanečků a písní. Když už atmosféra byla dostatečně rozehřátá, několik členů spolku Ochotný setník sebralo odvahu a předvedlo na pódiu další kus ze svého repertoáru.

Přítomní tak mohli se zaujetím sledovat, jak se chudý pasáček vydal do světa, aby v něm stěstí a poklad našel, přičemž se často nestačil divit, jací že to zajímaví lidé se dají potkat a jaké že to zvyky mají. Nakonec ale, jak jinak, to nejcennější našel doma. Inu jak se říká – všude dobře, doma nejlíp.

Ema, Sára a Míša Na správném bále samozřejmě nesmí chybět tombola a že byla bohatá! Něco vyhrál snad každý, někdy ani ruce nestačily. No a pak už jsme se jali zpívat a tančit a povídat a tak dál a tak dál, až jsme pomalu ale jistě dotančili do konce.

Co víc dodat – měli jsme se opět báječně, poznali jsme spoustu nových kamarádů, krajů a zvyků. O atmosféře ale nejvíc poví fotky ve fotogalerii (k fotkám můžete nově i psát vaše komentáře, rámeček je vždycky pod fotkou…). Už teď se těšíme na další společné setkání.

 

KarkulkaNa závěr bychom ještě jednou chtěli moc poděkovat Radkovi s Michalem za propůjčení krásného sálu a za všechno co pro nás připravili. Určitě se jednou vrátíme! Taky samozřejmě děkujem všem co se na přípravě harcbálu podíleli a taky vám všem co jste přišli a užili jste si harcbál společně s námi!

JUPÍ A NA KŮŇ!

Vaše harcovnické vedení.