Podzimní harc 2009 (2.-4.10.2009, Žleby)

Žleby jsou také poslední obcí ve středočeském kraji, takže jsme se podívali i do kraje pardubického. Ves je to docela stará (více než 700 let) a tudíž se v ní nachází spousta na první pohled viditelných ale i skrytých historických památek. K té největší patří místní zámek. Další zajímavostí je, že ve Žlebech se narodila naše mistryně světa v běhu na 800 metrů Lída Formanová. Pokud vás zajímá více o Žlebech, podívejte se třeba sem.

Podzimní harc Žleby - na zastávce Všichni zúčastnění se vzorně dostavili na páteční sraz na hlavák, takže jsme se v pohodě mohli vydat na cestu. Vlak z Prahy do Čáslavi už tak pohodový nebyl, protože stejným směrem se vydalo i více našich spoluobčanů. Harcovníci si však nestěžují, a tak někteří z nás poctili svou přítomností cestující v kupéčkách, ostatní si užívali výhledy z chodbičky. Přestup v Čáslavi proběhl hladce a tak jsme drandili motoráčkem směr Žleby.

Do Žlebů jsme dorazili načas, těsně před setměním, a plni očekávání jsme došli k Pospíšilovic domečku, našemu azylu pro následující dvě noci. Harcovnické vedení zodpovědně odstranilo všechny překážky pozemních spáčů a harcovníci se rozprostřeli do všech koutů útulné půdy.

A pak už to přišlo. Po večeři jsme se všichni přesunuli do improvizovaného kinosálu, kde jsme si užili filmové ztvárnění necelý rok staré divadelní inscenace divadelního sboru Ochotný setník „Láska vyhrává“. Přítomní učinkující si znovu hrdě vyslechli následný potlesk.

Podzimní harc Žleby - na Lichnici V sobotu ráno nás probudilo podzimní sluníčko a to neznamenalo nic jiného, než příslib krásného dne. A to se také splnilo. Vláček nás dovezl do Třemošnice, odkud jsme svižným krokem vystoupali ke zřícenině hradu Lichnice. Tam nás příjemná průvodkyně seznámila s historií i současností místní památky, někteří harcovníci si splnili svůj sen a vyrazili si svůj vlastní peníz, někteří vyzkoušeli svůj akrobatický um na půjčených chůdách a někteří si i vystřelili z nefalšovaného anglického luku. Plni nových informací jsme vyrazili na zpáteční cestu k našemu nocležišti.

Co by to ale bylo za harcovníky, kdyby tak trošku nevyplenili hospůdku u nedalekých chat. To záhy zjistila i paní za pultem a jistě už se těší na naší další návštěvu. Hřeben Železných hor nás, za stálé přítomnosti několika tichých bezmotorových letadel nad našimi hlavami, dovedl až do Žlebských Chvalovic, odkud jsme již po silničce došli do Ronova. Z Ronova nás potom říčka Doubrava neomylně dovedla zpět do Žlebů.

Podzimní harc Žleby - na Lichnici Po návratu do vsi ještě harcovníci vyrazili pomoci místním zemědělcům na pole a vysbírali pár po sklizni zapomenutých brambor. „Doma“ na nás už čekalo báječné ohniště a tak se všichni po náročném dni dočkali vytoužených buřtů a jiných pochutin. Prsty kytaristů samosebou nezůstaly ušetřené a do spacáků harcovníky vyhnala až vlezlá zima.

Neděle tradičně bývá hektická, což se ale tentokrát vůbec nepotvrdilo. Harcovníci byli vzorně sbalení už před polednem a tak jsme mohli vyrazit ještě na miniharcík k zámku. Zaměstnanci místní obory si však již užívají zaslouženého odpočinku, takže divá zvěř byla uchráněna zvídavých harcovnických pohledů. Uchráněni ale nebyli ti, kdo se odvážili zůčastnit se „Brambory“, míčové hry jen pro otrlé.

No a pak už jsme si pochutnali na Hrušounem a spol. připraveném buřtguláši a vyrazili směr domovy. Cesta vlakem byla podobná té páteční, ale všichni jsme přežili, nikdo se neztratil a tak máme spoustu krásných vzpomínek na společně strávený čas.

Fotky z harcu najdete v naší harcovnické fotogalerii

 

Těšíme se harcovníci na další společné akce, které se uskuteční už zanedlouho. Proto sledujte stránky, zejména sekci plánované akce.

 

Na kůň!